Prompt.cz

Praktický průvodce Linuxem

Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web


zarizeni-a-souborovy-system

Zařízení a souborový systém


ZAŘÍZENÍ A DISKOVÉ ODDÍLY
cat /proc/devices vypíše seznam znakových a blokových zařízení seřazených podle jejich hlavního (major) čísla
lshw vypíše podrobné informace o nalezeném hardwaru a jeho konfiguraci, -C <trida> zobrazí pouze danou třídu hardwaru, -short zobrazí hardwarové cesty, zařízení, třídy a popis hardwaru
# lshw -C system
(zobrazí informace o systému)
# lshw -C bus
(zobrazí informace o základní desce)
# lshw -C processor
(zobrazí informace o procesoru)
# lshw -C disk
(zobrazí informace o discích)
# lshw -C memory
(zobrazí informace o fyzické paměti)
# lshw -C network
(zobrazí informace o síťových rozhraních)
# lshw -C display
(zobrazí informace o grafické kartě)
# lshw -C multimedia
(zobrazí informace o zvukové kartě)
lspci vypíše informace o zařízeních připojených na PCI sběrnici, -k vypíše ovladače a moduly jádra používané pro konkrétní zařízení, -v podrobný výpis
$ lspci | grep -i ethernet
(zobrazí síťová rozhraní)
$ lspci | grep -i fibre
(zobrazí fibre channel adaptéry)
# lspci -v
(zobrazí podrobné informace o všech zařízeních připojených na PCI sběrnici)
lsusb vypíše informace o zařízeních připojených na USB sběrnici, -v podrobný výpis
lsscsi vypíše informace o zařízeních připojených na SCSI sběrnici, -s velikost disků, -u LUN (identifikátor logické jednotky), -w WWN (identifikátor zařízení – obdoba MAC adresy), -v podrobný výpis
$ lsscsi | grep tape
(vypíše seznam všech SCSI páskových zařízení)
rescan-scsi-bus.sh skenuje všechny SCSI sběrnice, -a zkontroluje i nově přidaná zařízení
lsblk [<zarizeni ... | diskovy_oddil ... | LV ...>] vypíše informace o všech či zadaných blokových zařízeních ve stromové struktuře (název zařízení, hlavní (major) a vedlejší (minor) číslo zařízení, zda je zařízení odnímatelné, velikost zařízení, zda je zařízení pouze ke čtení, typ zařízení a přípojný bod), -a včetně prázdných zařízení, -f typ souborového systému, název svazku a UUID, -m vlastníka, skupinu a práva, -p absolutní cestu k zařízení, -S pouze SCSI zařízení, -o <seznam> určí informace (sloupce), které se mají zobrazit, -l výstup ve formě seznamu
$ lsblk -o NAME,SIZE
(vypíše název a velikost všech blokových zařízení)
$ lsblk | grep mpath | sort -u
(vypíše seřazený seznam multipath zařízení)
blkid [<zarizeni ... | diskovy_oddil ... | LV ...>] vypíše atributy všech či zadaných blokových zařízeních (název zařízení, UUID, název svazku, velikost bloků a typ souborového systému), -L <LABEL> vypíše diskový oddíl či logický svazek, který používá dané označení, -U <UUID> vypíše diskový oddíl či logický svazek, který používá dané UUID
multipath [<zarizeni>] detekuje více cest ke vzdáleným diskům, -ll zobrazí současnou multipath topologii, -r znovu načte všechna mapování vzdálených disků, -t vypíše výchozí hodnoty nastavení, -f smaže mapování daného nepoužívaného vzdáleného disku, -F smaže mapování všech nepoužívaných vzdálených disků
mpathconf [<prikaz ...>] zobrazí device mapper multipath konfiguraci, --enable povolí multipathing, --disable zakáže multipathing
hdparm <zarizeni ... | diskovy_oddil ...> vypíše či nastaví parametry daného SATA/IDE zařízení, -I vypíše podrobné informace o disku
# hdparm -r0 /dev/sdb*
(odstraní ochranu proti zápisu z USB zařízení)
blockdev <prikaz ...> <zarizeni ... | diskovy_oddil ...> vypíše či nastaví vlastnosti zařízení, -v podrobný výpis, --setro nastaví práva „pouze ke čtení“, --setrw nastaví práva „čtení a zápisu“, --getsize vypíše počet sektorů na zařízení
badblocks <zarizeni | diskovy_oddil> kontroluje na daném zařízení špatné bloky, -b <n> určí velikost bloků v B (implicitně 1024), -i <soubor> vynechá kontrolu seznamu již existujících známých špatných bloků uvedených v daném souboru, -v podrobný výpis
# badblocks -vb 4096 /dev/sda2 > bad_blocks
(vyhledá na daném zařízení špatné bloky a výsledek uloží do souboru)
smartctl <zarizeni> -a vypíše podrobné informace o stavu daného zařízení (podporujícího SMART technologii) s cílem předejít jeho poškození, -s {on | off} aktivuje/deaktivuje SMART, -t {short | long} spustí krátký/dlouhý test
# smartctl -s on -t long /dev/sda
(aktivuje SMART a spustí dlouhý test na daném zařízení)
iotop zobrazí interaktivním a dynamickým způsobem I/O zatížení disků běžícími procesy a rychlost zápisu a čtení dat, -o pouze aktivní procesy, -u <uzivatel> procesy daného uživatele, -p <PID> pouze daný proces; interaktivní volby: q ukončí program
iostat [<zarizeni ...>] [<interval> [<pocet>]] zobrazí statistiky o využití procesoru a I/O zatížení disků, -d pouze zatížení disků, -p včetně diskových oddílů, -x rozšířené statistiky, -h v čitelném formátu
$ iostat -d 5
(vypisuje nepřetržitě informace o zatížení disků v pětisekundových intervalech)
$ iostat -dpxh sda sdb 1 3
(vypíše třikrát v sekundových intervalech podrobné informace o zatížení disků „sda“ a „sdb“ a jejich diskových oddílů)
xxd [<soubor | zarizeni>] vypíše obsah daného souboru v hexadecimálním formátu; není-li soubor uveden, čte ze STDIN, -l <n> určí počet oktetů
# xxd -l 512 /dev/sda
(zobrazí obsah hlavního spouštěcího záznamu (MBR) v hexadecimálním formátu)
cat /proc/partitions vypíše diskové oddíly, jejich hlavní (major) a vedlejší (minor) číslo a počet obsazených bloků
fdisk <zarizeni | diskovy_oddil> vypíše počet cylindrů na daném disku; pomocí následné volby m zobrazí nabídku pro práci s tabulkou rozdělení disku: p zobrazí tabulku rozdělení disku, n vytvoří nový diskový oddíl, l vypíše možné typy oddílů, t nastaví typ oddílu, d odstraní oddíl, q ukončí program, w uloží změny na disku a ukončí program; -l zobrazí rozdělení daného disku, není-li specifikován, vypíše informace o rozdělení všech právě připojených disků
# fdisk -l /dev/sdb
(zobrazí tabulku rozdělení disku na daném zařízení)
parted [<zarizeni>] [<prikaz>] print zobrazí tabulku rozdělení disku, unit určí jednotky pro zobrazení velikosti diskových oddílů (např. „s“, „B“, „kB“, „MB“, „MiB“, „GB“, „GiB“, „TB“, „TiB“), mklabel vytvoří označení disku (např. „msdos“ či „gpt“), mkpart <typ_oddilu | nazev_oddilu> [<typ_SS>] <zacatek> <konec> vytvoří nový diskový oddíl, rm <cislo_oddilu> odstraní diskový oddíl, select <zarizeni> vybere zařízení, které se má použít, set <cislo_oddilu> <priznak> <stav> nastaví stav příznaku na diskovém oddílu, resizepart <cislo_oddilu> <konec> změní velikost oddílu na požadovanou hodnotu, quit ukončí program, -l vypíše rozložení oddílů na všech blokových zařízeních; není-li zadán žádný příkaz, spustí se v interaktivním režimu
# parted /dev/vda print
(zobrazí tabulku rozdělení disku na „/dev/vda“)
# parted /dev/vda unit s print
(zobrazí tabulku rozdělení disku podle sektorů)
# parted /dev/vdb mklabel msdos
(zapíše MBR označení disku)
# parted /dev/vdb mkpart primary xfs 2048s 1001MB
(vytvoří primární diskový oddíl o velikosti 1 000 MB)
# parted /dev/vdb resizepart 1 100%
(rozšíří oddíl tak, aby zabíral zbývající volné místo na disku)
# parted /dev/vdc mklabel gpt
(zapíše GPT označení disku)
# parted /dev/vdc mkpart primary 1MiB 1001MiB; parted /dev/vdc set 1 lvm on
(vytvoří diskový oddíl o velikosti 1000 MiB s typem Linux LVM)
# parted /dev/vdc mkpart swap1 linux-swap 1001MiB 1501MiB
(vytvoří odkládací oddíl s názvem „swap1“)
partprobe [<zarizeni ...>] informuje OS o změnách v tabulce rozdělení disků, -s vypíše souhrnné informace o blokových zařízeních a jejich oddílech
kpartx <zarizeni> -a vytvoří mapovaná zařízení (v adresáři /dev/mapper) pro diskové oddíly nalezené na daném disku, -d smaže mapovaná zařízení, -u aktualizuje mapovaná zařízení
# kpartx -a /dev/mapper/mpatha
(vytvoří device mapper zařízení pro diskové oddíly na daném disku)
dmsetup <prikaz> [<VG/LV ... | zarizeni ...>] ls vypíše mapovaná zařízení (v adresáři /dev/mapper) a jejich hlavní (major) a vedlejší (minor) čísla, table zobrazí mapování fyzických blokových zařízení na logická (mapovaná) zařízení – logické blokové zařízení, začátek logického sektoru, počet sektorů, typ cíle (např. „linear“, „striped“, „mirror“, „snapshot“ či „crypt“), fyzické blokové zařízení (hlavní a vedlejší čísla) a začátek fyzického sektoru, info zobrazí informace o mapovaném zařízení (např. jeho název, stav, hlavní a vedlejší číslo či UUID), remove odstraní mapované zařízení, --target určí typ cíle
# dmsetup ls --target crypt
(vypíše mapovaná zařízení šifrovaných blokových zařízení)
cryptsetup <prikaz> <diskovy_oddil | LV> [<volby> <argumenty>] luksFormat zašifrujte zařízení pomocí LUKS a nastaví přístupovou frázi, luksOpen dešifruje šifrované zařízení a namapuje ho na dané logické device mapper zařízení, které zároveň vytvoří, luksAddKey přidá k šifrovanému zařízení přístupovou frázi, luksRemoveKey odstraní přístupovou frázi ze šifrovaného zařízení, luksDump vypíše informace o šifrování šifrovaného zařízení (použitou šifru, šifrovací algoritmus a klíčové sloty pro přístupovou frázi), luksClose odmapuje šifrované zařízení od logického device mapper zařízení
# cryptsetup luksOpen /dev/vdb1 secure
(dešifruje šifrované zařízení „/dev/vdb1“ a namapuje ho na logické device mapper zařízení „/dev/mapper/secure“)
mdadm [<rezim>] <raid_zarizeni> [<volba>] [<dilci_zarizeni>] spravuje software RAID (virtuální) zařízení; k režimům patří --create vytvoří software RAID, --grow změní velikost či tvar aktivního pole, --add přidá fyzické zařízení, --fail označí fyzické zařízení za vadné a deaktivuje ho (vhodné k testování RAID 1 nebo RAID 5, ne však RAID 0), --remove odebere fyzické zařízení (nesmí být aktivní), --detail vypíše podrobné informace o RAID zařízení, --stop deaktivuje raid zařízení, --assemble aktivuje dříve existující raid zařízení, --scan aplikuje danou operaci na všechna zařízení uvedená v /etc/mdadm.conf; -v podrobný výpis
# mdadm --create /dev/md1 --level=1 --raid-devices=2 /dev/sd{b,c}1
(vytvoří software RAID 1 zahrnující „/dev/sdb1“ a „/dev/sdc1“)
# mdadm --grow /dev/md1 --raid-devices=3
(změní velikost raid zařízení na tři aktivní fyzická zařízení)
# mdadm --add /dev/md1 /dev/sdd1
(přidá fyzické zařízení „/dev/sdd1“ do raid zařízení „/dev/md1“)
# mdadm --stop /dev/md1
(deaktivuje raid zařízení)
# mdadm --assemble --scan
(aktivuje všechna definovaná raid zařízení)
cat /etc/mdadm.conf vypíše informace o nastavení mdX RAID diskových polí
cat /proc/mdstat vypíše informace o aktuálním stavu mdX RAID diskových polí
sync synchronizuje data uložená v diskové vyrovnávací paměti s diskem (obvykle systém ukládá data s časovou prodlevou)
eject [<zarizeni>] vysune výměnné zařízení (implicitně CD/DVD), -t zasune výměnné zařízení
$ eject | $ eject /dev/cdrom
xinput [<volba>] [<zarizeni>] nastaví a testuje X vstupní zařízení jako jsou myši, klávesnice a touchpady, list vypíše informace o zadaných vstupních zařízeních, test testuje zařízení, v případě chyby zobrazí nekonečnou smyčku přijatých událostí; bez argumentu vypíše seznam všech vstupních zařízení
$ xinput test 11
(testuje zařízení s ID 11)


SOUBOROVÝ SYSTÉM A SWAP
cat /proc/filesystems vypíše seznam souborových systémů podporovaných jádrem
cat /etc/fstab vypíše seznam trvale definovaných souborových systémů – jméno, UUID či LABEL zařízení / diskového oddílu, přípojný bod, typ SS, volby připojení (viz příkaz „mount“), zálohování programem „dump“ (0 = ne, 1 = ano) a pořadí kontroly SS programem „fsck“ při startu systému (0 = žádná kontrola, 1 = první pořadí (pro SS „/“), 2–9 další pořadí)
mke2fs | mkfs.ext2 | mkfs.ext3 | mkfs.ext4 <diskovy_oddil | LV> vytvoří souborový systém ext2, ext3 či ext4 na daném diskovém oddílu nebo logickém svazku, -b <n> určí velikost bloku v B, -c kontroluje na zařízení špatné bloky, -i <n> určí počet bytů na i-node, -t <SS> určí typ SS (při použití „mke2fs“), -L <LABEL> určí název svazku SS, -v podrobný výpis
# mke2fs -t ext4 /dev/sdb2
(vytvoří souborový systém „ext4“ na daném diskovém oddílu)
# mkfs.ext4 /dev/mapper/centosvg/weblv
(vytvoří souborový systém „ext4“ na daném logickém svazku)
mkfs.xfs <diskovy_oddil | LV> vytvoří souborový systém xfs na daném diskovém oddílu nebo logickém svazku, -b size=<n> určí velikost bloku v B (implicitně 4096 B), -L <LABEL> určí název svazku SS
# mkfs.xfs /dev/vg00/opt_lv
(vytvoří souborový systém „xfs“ na daném logickém svazku)
mkisofs <adresar> vytvoří souborový systém ISO 9660 (soubor .iso) z daného adresáře, -J rozšíření Joliet (obsah je čitelný ve windows), -r rozšíření RockRidge (obsah je čitelný v Linuxu/Unixu), -o <soubor> určí výstupní soubor
$ mkisofs -Jro cd.iso /data
(vytvoří soubor „cd.iso“ z daného adresáře)
resize2fs <diskovy_oddil | LV> [<velikost>] změní (zvětší či zmenší) velikost souborového systému ext2, ext3 či ext4 na požadovanou hodnotu v kB (K), MB (M), GB (G) či TB (T), SS může být při zvětšování připojen; není-li velikost SS při jeho zvětšování uvedena, automaticky vyplní daný oddíl až do jeho max. velikosti (pokud SS zaplňuje celý oddíl, který je třeba rozšířit, musí se nejdřív zvětšit daný oddíl a pak teprve SS; je-li nutné oddíl zmenšit, musí se nejdřív odpojit, zkontrolovat SS, snížit velikost SS a až poté zmenšit velikost oddílu tak, aby nebyl menší než nová velikost SS), -p vypíše průběh v procentech
# resize2fs /dev/sdb3 500M
(nastaví velikost souborového systému na 500 MB)
# resize2fs /dev/vg00/homelv
(nastaví velikost souborového systému podle velikosti logického svazku)
xfs_growfs <SS | diskovy_oddil | LV> zvětší velikost souborového systému xfs (SS musí být připojen), -D <velikost> určí velikost SS (není-li velikost SS uvedena, automaticky vyplní daný oddíl až do jeho max. velikosti)
dumpe2fs <SS | diskovy_oddil | LV> zobrazí informace o souborovém systému ext2, ext3 či ext4
xfs_info <SS | diskovy_oddil | LV> zobrazí informace o souborovém systému xfs
tune2fs <diskovy_oddil | LV> změní parametry souborového systému ext2, ext3 či ext4, -l vypíše obsah superbloku, -L <LABEL> určí název svazku SS, -j přidá žurnál ext3 do SS ext2 (ten musí být nejdřív odpojen; pro trvalé nastavení je třeba upravit i údaj „ext2“ na „ext3“ v /etc/fstab), -O (^)<vlastnost> nastaví či při použití znaku „^“ odstraní danou vlastnost SS, -o (^)<volba_pripojeni> nastaví či při použití znaku „^“ odstraní danou volbu připojení SS
# tune2fs -j /dev/sdb1
(změní typ souborového systému „ext2“ na žurnálový „ext3“)
# tune2fs -O ^has_journal /dev/sdb1
(změní typ souborového systému „ext3“ zpět na „ext2“)
# tune2fs -o acl /dev/sdb1
(povolí ACL na souborovém systému)
xfs_admin <diskovy_oddil | LV> změní parametry souborového systému xfs (SS musí být odpojen, „/“ v režimu „pouze ke čtení“), -L <LABEL> určí název svazku SS
debugfs [<diskovy_oddil | LV>] interaktivně kontroluje a případně upravuje souborový systém ext2, ext3 či ext4 (SS musí být odpojen, „/“ v režimu „pouze ke čtení“), -w zpřístupní SS v režimu „čtení a zápisu“; open <diskovy_oddil> zpřístupní SS ke kontrole či editaci, close opustí SS, icheck <blok> vypíše číslo i-uzlu využívajícího daný blok, ncheck <i-uzel> vypíše cestu k danému i-uzlu (souboru), quit ukončí program
xfs_db <diskovy_oddil | LV> interaktivně kontroluje a případně upravuje souborový systém xfs (SS musí být odpojen, „/“ v režimu „pouze ke čtení“), quit ukončí program
e2fsck | fsck.ext2 | fsck.ext3 | fsck.ext4 <diskovy_oddil | LV> kontroluje a případně opraví souborový systém ext2, ext3 či ext4 (SS musí být odpojen, „/“ v režimu „pouze ke čtení“), -b <superblock> použije daný superblock, -c kontroluje na zařízení špatné bloky, -f provede kontrolu, i když se SS zdá být čistý, -n kontroluje SS neinteraktivní formou a odpoví na všechny otázky „ne“, -p automaticky opraví SS, -v podrobný výpis
# e2fsck -n /dev/sdb1
(zkontroluje souborový systém)
# e2fsck /dev/sdb1 -b 97608
(opraví souborový systém za použití alternativního superbloku)
xfs_repair <diskovy_oddil | LV> kontroluje a opraví souborový systém xfs (SS musí být odpojen, „/“ v režimu „pouze ke čtení“), -n provede kontrolu bez úpravy SS, -v podrobný výpis
# xfs_repair -n /dev/sdb1
(zkontroluje souborový systém)
# xfs_repair /dev/sdb1
(zkontroluje a automaticky opraví souborový systém)
dump [<zdroj>] zálohuje souborový systém ext2, ext3 či ext4 (SS musí být odpojen, „/“ v režimu „pouze ke čtení“), -<n> určí úroveň inkrementální zálohy (nabývá hodnot 0–9, přičemž 0 = plná záloha), -a automatická velikost (zapisuje data do konce pásky), -f <cil> určí cílový soubor či zařízení, -z komprimace gzip, -j komprimace bzip2, -u aktualizuje /etc/dumpdates (přehled provedených záloh), -v podrobný výpis, -L <nazev> pojmenuje archiv, -M umožní „multi-volume“ zálohu (při archivech větších než 2 GB), -S určí velikost místa potřebného k provedení zálohy, -W vypíše SS, jenž je třeba zálohovat (údaje z /etc/dumpdates a /etc/fstab)
# dump -0uf /tmp/home.bckp /home
(zálohuje domovský adresář do daného souboru)
# dump -0auf /dev/st0 -L Full_bckp_11-07-08 /
(zálohuje celý systém na pásku pod daným názvem)
xfsdump [<zdroj>] zálohuje souborový systém xfs (SS musí být odpojen, „/“ v režimu „pouze ke čtení“), -l <n> určí úroveň inkrementální zálohy (nabývá hodnot 0–9, přičemž 0 = plná záloha), -f <cil> určí cílový soubor či zařízení, -v podrobný výpis, -I zobrazí xfsdump inventář /var/lib/xfsdump/inventory/* (přehled provedených záloh), -L <nazev> pojmenuje archiv
# xfsdump -f /dev/st0 /
(zálohuje celý systém na pásku)
restore obnoví soubory nebo souborové systémy ze záloh vytvořených programem „dump“ do pracovního adresáře, -f <zdroj> určí zdrojový soubor či zařízení, -r nově naformátovaný SS, -x existující SS, -s <n> číslo zálohy (souboru), -i interaktivní režim, -t vypíše obsah archivu, -v podrobný výpis
# restore -rvf /dev/rmt0
(provede úplné obnovení souborového systému z pásky)
# restore -is 3 -f /dev/rmt0
(provede interaktivní obnovu dat – je možno obnovit i jednotlivé soubory)
xfsrestore [<cil>] obnoví soubory nebo souborové systémy ze záloh vytvořených programem „xfsdump“, -f <zdroj> určí zdrojový soubor či zařízení, -i interaktivní režim, -r provede kumulativní obnovu z plných a inkrementálních záloh, -t vypíše obsah archivu, -v podrobný výpis, -L <nazev> určí název archivu, který má být obnoven, -R pokračuje ve dříve přerušené obnově
# xfsrestore -f /dev/st0 /
(provede úplné obnovení souborového systému z pásky)
quota vypíše informace o využití diskového prostoru a nastavení limitů (kvót) v kB pro přihlášeného uživatele na všech připojených souborových systémech ext2, ext3 či ext4, -f <SS> pro daný souborový systém, -u <uzivatel> pro daného uživatele, -g <skupina> pro danou skupinu, -s v čitelném formátu, -v podrobný výpis
xfs_quota běží v základním režimu a interaktivně vypíše informace o využití diskového prostoru a nastavení limitů (kvót) na všech připojených souborových systémech xfs, -x běží v expertním režimu a interaktivně vypíše nebo nastaví kvóty na souborových systémech xfs, -c <prikaz> spustí dílčí příkaz přímo z příkazového řádku (neinteraktivní režim)
# xfs_quota -xc 'report -h' /home
(zobrazí informace o kvótách pro souborový systém „/home“)
# xfs_quota -xc 'limit bsoft=1000m bhard=1500m marek' /home
(nastaví měkký a tvrdý limit 1000 MB a 1500 MB pro uživatele „marek“ na souborovém systému „/home“)
repquota [<SS ...>] vypíše souhrnné informace o využití a nastavení kvót na daném SS, -a na všech připojených SS, -u kvóty uživatelů (implicitně), -g kvóty skupin, -s v čitelném formátu, -v podrobný výpis
quotacheck [<SS>] kontroluje nastavení kvót (max. velikost použitelného prostoru v i-nodech nebo v 1kB blocích pro uživatele či skupiny) na daném SS s povoleným atributem „usrquota“ či „grpquota“ v /etc/fstab (před kontrolou připojí daný SS v režimu „pouze ke čtení“, po ní opět v režimu „čtení a zápisu“), -a kontroluje všechny připojené SS mimo NFS, -c provede novou kontrolu a vytvoří soubory aquota.user či aquota.group (ignoruje existující kvóty), -u kvóty uživatelů (implicitně), -g kvóty skupin, -v podrobný výpis, -i interaktivní režim
# quotacheck -cvug /home
(aktivuje použití kvót na daném SS)
# quotacheck -avug
(vypíše využití všech připojených SS s povolenými kvótami)
edquota nastaví kvóty editací souboru aquota.user či aquota.group, -u <uzivatel> danému uživateli, -g <skupina> dané skupině, -p <vzor> podle daného vzoru (uživatele, skupiny či projektu), -f <SS> pro daný SS, -t nastaví max. období (v řádu sekund, minut, hodin či dní), během něhož může být překročen „soft limit“ až do hodnoty uvedené jako „hard limit“ (není-li tato doba nastavena, max. hodnota = „soft limit“)
# edquota -p rob $(awk -F: '$3 > 499 {print $1}' /etc/passwd)
(nastaví kvóty všem uživatelům, jejichž UID je větší než 499 podle uživatele „rob“)
setquota [<SS ...>] nastaví kvóty přímo z příkazového řádku, -u <uzivatel> danému uživateli, -g <skupina> dané skupině, -p <vzor> podle daného vzoru (uživatele, skupiny či projektu), -a pro všechny připojené SS s nastaveným parametrem „usrquota“/„grpquota“, -t nastaví max. období (v řádu sekund, minut, hodin či dní), během něhož může být překročen „soft limit“ až do hodnoty uvedené jako „hard limit“ (není-li tato doba nastavena, max. hodnota = „soft limit“)
# setquota -u tim 512 1024 0 0 /home
(nastaví uživateli „tim“ kvóty na daný SS v pořadí „block-softlimit block-hardlimit inode-softlimit inode-hardlimit“)
quotaon [<SS ...>] povolí použití kvót na daném SS, -a na všech připojených SS, -u kvóty uživatelů (implicitně), -g kvóty skupin
quotaoff [<SS ...>] zakáže použití kvót na daném SS, -a na všech připojených SS, -u kvóty uživatelů (implicitně), -g kvóty skupin
cat /etc/mtab | cat /proc/mounts | cat /proc/self/mounts vypíše seznam právě připojených souborových systémů
mount [<zarizeni | diskovy_oddil | LV | adresar | NFS_server:SS [adresar]>] vypíše právě připojené souborové systémy (údaje z /etc/mtab) či připojí daný SS, -a připojí všechny SS v /etc/fstab s volbou „defaults“ nebo „auto“, -L <LABEL> podle názvu svazku, -U <UUID> podle UUID, -t <SS> určí typ SS, -n bez zápisu do /etc/mtab (např. má-li být SS /etc připojen v režimu „pouze ke čtení“), -o <atribut> určí volby připojení oddělené čárkou (např. remount znovu připojí již připojený SSro „pouze ke čtení“, rw „čtení a zápis“, (no)dev (ne)povolí přístup k SS znakovým a blokovým zařízením, (a)sync (ne)povolí synchronní čtení a zápis dat na SS, (no)auto (ne)připojí SS automaticky, users povolí připojení i odpojení SS jakémukoliv uživateli, (no)user (ne)povolí připojení SS běžnému uživateli (ale jen ten ho smí opět odpojit), usrquota/grpquota povolí využití disku a limity na SS pro jednotlivé uživatele/skupiny (atribut musí existovat v /etc/fstab), (no)acl (ne)povolí rozšířená přístupová práva ACL pro SS ext2, ext3 či ext4, (no)atime (ne)povolí úpravu údajů o posledním přístupu k SS v jeho i-nodu, (no)suid (ne)povolí práva setuid a setgid spustitelným souborům, (no)exec (ne)povolí spuštění binárních souborů a skriptů na SS, defaults = rw, suid, dev, exec, auto, nouser, async)
# mount /dev/fd0 | $ mount /mnt/floppy
(připojí disketu – údaje pro připojení zařízení jsou uvedeny v /etc/fstab)
# mount -t iso9660 /dev/cdrom /mnt/cdrom
(připojí obsah CD/DVD do daného adresáře)
# mount -t iso9660 -o loop /tmp/image.iso /mnt/iso
(připojí obsah ISO souboru do daného adresáře)
# mount -t vfat /dev/sdc1 /mnt/flash
(připojí obsah USB flash disku do daného adresáře)
# mount -no remount,ro /
(připojí kořenový souborový systém v režimu „pouze ke čtení“)
# mount server_01:/data /mnt/nfs
(připojí „/data“ ze vzdáleného serveru do lokálního adresáře přes NFS)
# mount LABEL="Test Label" /test
(připojí souborový systém do daného adresáře podle názvu svazku)
# mount UUID="b3cb79b8-a8c6-f188-064b-82236deb1604" /test
(připojí souborový systém do daného adresáře podle svého UUID)
umount <zarizeni ... | diskovy_oddil ... | LV ... | adresar ...> odpojí souborový systém (nesmí být používán žádným procesem), -a všechny připojené SS, -f vynutí odpojení SS
$ umount /mnt/flash | $ umount /dev/sdc1
(odpojí USB flash disk připojený do daného adresáře či přiřazený k danému zařízení)
mountpoint <adresar> zjistí, zda je daný adresář přípojným bodem (údaje z /proc/self/mountinfo), -d vypíše hlavní a vedlejší číslo zařízení, které je připojeno do adresáře
showmount [<pocitac>] vypíše seznam všech počítačů (klientů), které mají povoleno připojení lokálních adresářů přes NFS z lokálního či daného serveru (údaje z /etc/exports(.d/*)), -a vypíše názvy či IP adresy klientů a adresáře, které jsou jim právě exportovány, -e vypíše seznam všech exportovaných adresářů a klientů, jenž mají povoleno je připojit
exportfs [<volba>] [<klient>:<adresar>] definuje vzdálené počítače (klienty) a lokální adresáře, které jim budou exportovány přes NFS (trvalé nastavení se provede v /etc/exports(.d/*)); bez argumentu či s volbou -s vypíše seznam všech exportovaných adresářů, -a exportuje všechny adresáře uvedené v /etc/exports(.d/*), -r provede opakovaný export položek z /etc/exports(.d/*) (synchronizuje soubor /var/lib/nfs/etab s údaji v /etc/exports(.d/*)), -i ignoruje informace v /etc/exports(.d/*) a použije pouze volby zadané přímo v příkazovém řádku, -u <klient>:<adresar> zruší daný export, s volbou „-a“ zruší export všech položek v /etc/exports(.d/*), -o určí další volby pro export lokálního adresáře (výchozí volby jsou sync,ro,root_squash,wdelay), -v podrobný výpis
# exportfs -av
(exportuje všechny adresáře uvedené v /etc/exports(.d/*))
# exportfs -o rw client1:/usr/tmp
(povolí vzdálenému počítači zápis do daného adresáře)
# exportfs -au
(zruší export všech adresářů uvedených v /etc/exports(.d/*))
nfsstat zobrazí statistiky o aktivitách NFS klienta a serveru, -c pouze statistiky NFS klienta, -s pouze statistiky NFS serveru, -m zobrazí podrobné informace o připojených NFS souborových systémech
nfsiostat [<pripojny_bod ...>] [<interval> [<pocet>]] zobrazí I/O statistiky NFS klienta na daných či všech NFS přípojných bodech (údaje z /proc/self/mountstats)
$ nfsiostat /mnt/nfs 10 5
(zobrazí pět I/O statistik na daném přípojném bodu v desetisekundových intervalech)
df [<soubor ... | adresar ... | diskovy_oddil ... | LV ...>] vypíše informace o využití diskového prostoru na daném či všech právě připojených souborových systémech v kB (název zařízení souborového systému, celkovou velikost, využitý prostor, dostupný prostor, procento využitého prostoru a přípojný bod), -m v MB, -i využití kapacity v i-uzlech, -h v čitelném formátu, -l pouze lokální SS, -T zobrazí typ všech SS, -t <SS> pouze SS daného typu, -P použije výstupní formát POSIX
$ df -ml | sed '1 d' | awk '{sum+=$3} END {printf "%.f\n",sum}'
(vypíše celkový využitý prostor v MB, který zabírají všechny lokální souborové systémy)
$ df -P | awk '+$5 >= 90 {print}'
(vypíše souborové systémy s využitou kapacitou 90 % a více)
mkswap <diskovy_oddil | LV> vytvoří odkládací prostor (swap) pro virtuální paměť, -L <LABEL> určí název svazku
swapon <diskovy_oddil ... | LV ...> aktivuje odkládací prostor (pro trvalou aktivaci musí být oddíl uveden v /etc/fstab s volbou „auto“), -a aktivuje všechny swap oddíly v /etc/fstab, -s vypíše aktivní oddíly s odkládacím prostorem (údaje z /proc/swaps), -v podrobný výpis (název diskového oddílu, velikost, využití a priorita)
swapoff <diskovy_oddil ... | LV ...> deaktivuje odkládací prostor, -a deaktivuje všechny swap oddíly v /etc/fstab, -v podrobný výpis
cat /proc/swaps vypíše aktivní oddíly s odkládacím prostorem
photorec obnoví smazaná data z HDD či přenosného média různých typů souborových systémů; spustí se v interaktivním režimu a automaticky rozpozná SS; lze obnovit i konkrétní datový formát


LOGICAL VOLUME MANAGER (LVM) Virtualizace a dynamická správa diskových oddílů
Physical Volume (PV) Fyzické blokové zařízení nebo diskový oddíl (fyzický svazek)
pvcreate <zarizeni ... | diskovy_oddil ...> vytvoří fyzický svazek (PV) z daných disků či diskových oddílů
# pvcreate /dev/sda2 /dev/sdb
(vytvoří fyzický svazek z daného diskového oddílu a disku)
pvs vypíše všechny fyzické svazky (PV) v systému, jejich skupinu svazků (VG), atributy, velikost a volné místo
pvdisplay [<PV ...>] vypíše podrobné informace o všech či daných fyzických svazcích (PV), -m zobrazí mapování fyzických bloků (PE) na logické svazky (LV) a logické bloky (LE)
pvchange <PV ...> změní atributy fyzického svazku (PV), -x {y | n} povolí/zakáže alokaci fyzických bloků (PE) na fyzickém svazku (PV)
pvresize <PV ...> změní velikost fyzického svazku (PV)
# pvresize --setphysicalvolumesize 40G /dev/sda1
(nastaví velikost fyzického svazku)
# pvresize /dev/sda4
(rozšíří fyzický svazek o všechno volné místo na /dev/sda4)
pvmove <zdrojovy_PV> [<cilovy_PV>] přesune data z jednoho fyzického svazku (PV) na druhý, není-li cílový fyzický svazek (PV) určen, data se přemístí na jakékoliv volné místo v rámci dané skupiny svazků (VG)
pvremove <PV ...> odstraní fyzický svazek (PV) z LVM
Volume Group (VG) Úložný prostor z jednoho nebo více fyzických svazků (skupina svazků)
vgcreate <VG> <PV ...> vytvoří skupinu svazků (VG) z daných fyzických svazků (PV), -s <velikost> určí velikost fyzických bloků (PE) na fyzických svazcích (PV) v této skupině svazků (VG) (standardně 4 MB)
# vgcreate vg00 /dev/sda2 /dev/sdb
(vytvoří skupinu svazků „vg00“ z daných fyzických svazků)
vgs vypíše všechny skupiny svazků (VG) v systému, počet jejich fyzických svazků (PV), logických svazků (LV) a kopií, atributy, velikost a volné místo
vgdisplay [<VG ...>] vypíše podrobné informace o všech či daných skupinách svazků (VG), -v včetně jejich fyzických svazků (PV) a logických svazků (LV)
vgchange <VG ...> změní atributy skupiny svazků (VG), -a {y | n} aktivuje/deaktivuje skupinu svazků (VG), -l <n> nastaví maximální počet logických svazků (LV) ve skupině svazků (VG), -p <n> nastaví maximální počet fyzických svazků (PV) ve skupině svazků (VG), -x {y | n} povolí/zakáže přidání nebo odebrání fyzických svazků (PV) do/ze skupiny svazků (VG)
# vgchange -a n data_vg
(deaktivuje skupinu svazků)
vgrename <stara_VG> <nova_VG> přejmenuje skupinu svazků (VG)
# vgrename data_vg datavg
(přejmenuje skupinu svazků „data_vg“ na „datavg“)
vgextend <VG> <PV ...> přidá fyzický svazek (PV) do skupiny svazků (VG)
# vgextend vg00 /dev/sda4
(přidá fyzický svazek „/dev/sda4“ do skupiny svazků „vg00“)
vgreduce <VG> <PV ...> odstraní fyzický svazek (PV) ze skupiny svazků (VG) (fyzický svazek (PV) musí být prázdný)
vgexport <VG ...> exportuje skupinu svazků (VG) (znepřístupní ji systému)
vgimport <VG ...> importuje skupinu svazků (VG) (zpřístupní exportovanou skupinu svazků (VG) systému)
vgsplit <zdrojova_VG> <cilova_VG> [<PV ...>] přesune fyzický svazek (PV) do nové nebo existující skupiny svazků (VG), -n <LV> přesune pouze fyzické svazky (PV) používané daným logickým svazkem (LV), -l <n> nastaví maximální počet logických svazků (LV) v dané skupině svazků (VG), -p <n> nastaví maximální počet fyzických svazků (PV) v dané skupině svazků (VG)
# vgsplit vg01 vg02 /dev/sde1
(přesune fyzický svazek „/dev/sde1“ ze skupiny svazků „vg01“ do „vg02“)
vgmerge <cilova_VG> <zdrojova_VG> sloučí neaktivní zdrojovou skupinu svazků (VG) do cílové skupiny svazků (VG) (velikost fyzických bloků (PE) musí být stejná a součty fyzických svazků (PV) a logických svazků (LV) obou skupin svazků (VG) se musí vejít do limitů cílové skupiny svazků (VG))
# vgmerge vg01 vg02
(sloučí „vg02“ do „vg01“, přičemž zachová všechny vlastnosti skupiny svazků „vg01“)
vgremove <VG ...> odstraní skupinu svazků (VG)
vgcfgrestore <VG> obnoví metadata skupiny svazků (VG) z poslední zálohy, -l vypíše seznam všech archivovaných metadat (archivních souborů) pro danou skupinu svazků (VG), -f <archivni_soubor> obnoví konfiguraci skupiny svazků (VG) z daného souboru
# vgcfgrestore -f /etc/lvm/archive/vg00_00031-1442492648.vg vg00
(obnoví konfiguraci skupiny svazků „vg00“ z daného souboru)
Logical Volume (LV) Virtuální diskový oddíl (logický svazek) v rámci skupiny svazků
lvcreate <LV> <VG> vytvoří logický svazek (LV) v dané skupině svazků (VG), -n <LV> určí název logického svazku (LV), -L <velikost> určí velikost logického svazku (LV), -l <n> určí velikost logického svazku (LV) zadáním počtu logických bloků (LE), -m <n> určí počet kopií logického svazku (LV) (vytvoří zrcadlení lineárního logického svazku (LV)), -p {r | rw} nastaví práva pro čtení nebo čtení a zápis
# lvcreate -n web_lv -L 10G datavg
(vytvoří logický svazek „web_lv“ o velikosti 10 GB ve skupině svazků „datavg“)
# lvcreate -n db_lv -l 25%VG datavg
(vytvoří logický svazek „db_lv“, který zabírá 25 % skupiny svazků „datavg“)
lvs vypíše všechny logické svazky (LV) v systému, jejich skupinu svazků (VG), atributy, velikost a další informace
# lvs -a -o segtype,devices,lv_name,vg_name
(vypíše typ logického svazku (linear, striped, mirrored, snapshot), fyzický svazek, název logického svazku a skupinu svazků)
lvdisplay [<VG/LV ... | VG ...>] vypíše podrobné informace o všech či daných logických svazcích (LV) nebo všech logických svazcích (LV) v dané skupině svazků (VG), -m zobrazí mapování logických bloků (LE) na fyzické svazky (PV) a fyzické bloky (PE) a typ logického svazku (LV) (linear, striped, mirrored, snapshot)
lvchange <VG/LV ...> změní atributy logického svazku (LV), -a {y | n} aktivuje/deaktivuje logický svazek (LV), -p {r | rw} nastaví práva pro čtení nebo čtení a zápis
# lvchange -a n datavg/web_lv
(deaktivuje logický svazek)
lvrename <stary_VG/LV> <novy_VG/LV> přejmenuje logický svazek (LV)
# lvrename datavg/web_lv datavg/weblv
(přejmenuje logický svazek „web_lv“ na „weblv“)
lvresize <VG/LV ...> změní velikost logického svazku (LV), -L [+ | -]<velikost> nastaví, zvětší či zmenší velikost logického svazku (LV) na požadovanou hodnotu v MB (M), GB (G), TB (T), PB (P), EB (E), -l [+ | -]<n> určí velikost logického svazku (LV) zadáním počtu logických bloků (LE) (pokud souborový systém zaplňuje celý logický svazek (LV), který je třeba rozšířit, musí se nejdřív zvětšit daný logický svazek (LV) a pak teprve souborový systém; je-li nutné logický svazek (LV) zmenšit, musí se nejdřív odpojit, zkontrolovat souborový systém, snížit velikost souborového systému a až poté zmenšit velikost logického svazku (LV) tak, aby nebyl menší než nová velikost souborového systému), -r změní velikost odpovídajícího souborového systému
# lvresize -rL +200M vg00/rootlv
(zvětší velikost logického svazku včetně souborového systému o 200 MB)
# lvresize -l +100%FREE /dev/VolGroup00/LogVol00
(rozšíří logický svazek o zbývající volné místo ve skupině svazků)
lvconvert <VG/LV> změní typ logického svazku (LV), -m <n> určí počet kopií logického svazku (LV) (vytvoří zrcadlení lineárního logického svazku (LV)), -s <zdrojovy_LV> <cilovy_LV> vytvoří zálohu (snapshot) logického svazku (LV)
# lvconvert -s vg00/lvol1 vg00/lvol2
(vytvoří zálohu (snapshot) logického svazku)
lvremove <VG/LV ... | VG ...> odstraní logický svazek (LV) nebo všechny logické svazky (LV) v dané skupině svazků (VG)


POKROČILÉ FUNKCE ÚLOŽIŠTĚ
STRATIS
(platí od RHEL 8)
spravuje disková pole fyzických úložných zařízení a v případě potřeby rozšiřuje souborové systémy
stratis pool create <pole> <zarizeni ...> vytvoří diskové pole z jednoho nebo více blokových zařízení
# stratis pool create pool1 /dev/vdb
(vytvoří diskové pole „pool1“ z daného disku)
stratis pool list zobrazí všechna disková pole v systému
stratis pool rename <stare_pole> <nove_pole> přejmenuje diskové pole
stratis pool destroy <pole ...> odstraní diskové pole
stratis pool add-data <pole> <zarizeni ...> přidá blokové zařízení do diskového pole
# stratis pool add-data pool1 /dev/vdc
(přidá disk do diskového pole „pool1“)
stratis blockdev list [<pole>] zobrazí bloková zařízení v diskovém poli; bez argumentu zobrazí bloková zařízení ve všech diskových polích
stratis fs create <pole> <SS ...> vytvoří dynamický a flexibilní souborový systém v diskovém poli (v /stratis/<pole>/<FS>)
# stratis fs create pool1 fs1
(vytvoří souborový systém „fs1“ v diskovém poli „pool1“)
stratis fs snapshot <pole> <SS> <snapshot> vytvoří snapshot daného souborového systému v diskovém poli (v /stratis/<pole>/<FS_snap>)
# stratis fs snapshot pool1 fs1 fs1_snap
(vytvoří snapshot „fs1_snap“ souborového systému „fs1“ v diskovém poli „pool1“)
stratis fs list [<pole>] zobrazí souborové systémy a jejich snapshoty v daném diskovém poli; bez argumentu zobrazí souborové systémy a jejich snapshoty ve všech diskových polích
stratis fs rename <pole> <stary_SS> <novy_SS> přejmenuje souborový systém
stratis fs destroy <pole> <SS ... | snapshot ...> odstraní souborový systém nebo snapshot z daného diskového pole
# stratis fs destroy pool1 fs1 | # stratis fs destroy pool1 fs1_snap
(odstraní souborový systém „fs1“ / snapshot „fs1_snap“ z diskového pole „pool1“)
VDO (Virtual Data Optimizer)
(platí od RHEL 8)
snižuje spotřebu úložného prostoru na blokových zařízeních a minimalizuje replikaci dat
vdo create --name=<svazek> --device=<zarizeni> --vdoLogicalSize=<velikost> vytvoří a spustí VDO svazek z daného zařízení a o dané velikosti
# vdo create --name=vdo1 --device=/dev/vdd --vdoLogicalSize=500G
(vytvoří VDO svazek „vdo1“ z disku „/dev/vdd“ o velikosti 500 GB)
vdo list zobrazí všechny spuštěné VDO svazky
vdo start --name=<svazek> spustí zastavený, aktivovaný VDO svazek, --all všechny zastavené a aktivované VDO svazky
vdo stop --name=<svazek> zastaví spuštěný VDO svazek, --all všechny spuštěné VDO svazky
vdo activate --name=<svazek> aktivuje daný VDO svazek, --all všechny VDO svazky
vdo deactivate --name=<svazek> deaktivuje daný VDO svazek, --all všechny VDO svazky
vdo status --name=<svazek> zobrazí nastavení pro daný VDO svazek; není-li uveden, zobrazí nastavení pro všechny VDO svazky
vdostats zobrazí využití všech spuštěných VDO svazků, --human-readable v čitelném formátu
vdo remove --name=<svazek> odstraní VDO svazek, --all všechny VDO svazky

Nástroje pro stránku